Nadcházející 320. výročí založení a 70. výročí znovuobnovení kapličky sv. Eustacha na Křivoklátě - Myslivecká tradice, která zavazuje

Poslední opravdu velikou připomínkou založení kapličky sv. Eustacha v roce 1697 byla slavnost k znovuobnovení kapličky v roce 1947, tedy krátce po skončení 2. světové války a v tehdy ještě relativně svobodné republice. K této přiležitosti byla vydáná publikace "Křivoklátský památník 21. IX. 1947" v souvislosti s uctěním památky československých myslivců - obětí boje za svobodu národa. Hlavní hybnou silou byli pražský ak. mal. Miloš Endler a Ing. Otakar Kokeš, významný český lesnický a myslivecký publicista - charakterní lesník později pronásledovaný komunisty. V této příležitosti stojí za to připomenout trochu z mysliveckých tradic, které nás provází a zároveň i zavazují pro budoucnost.

Je krásným starým zvykem českých myslivců, že kladou svým druhům, s nimiž se loučí, na jejich hrob zelenou snítku - jako poslední zálomek.

V dobách okupace nacisty ztratili českoslovenští myslivci velmi mnoho svých druhů, s nimiž se nejen nemohli rozloučit, ale kterým nemohli odevzdat na poslední cestu ani ten drobný zelený pozdrav našich krásných luhů a hájů. Kdo tehdy v roce 1947 mohl ovšem tušit, že nadcházejících 40 let vlády komunistů přinese mnohdy také velké utrpení některým mysliveckým druhům a  jejich rodinám.

Tehdy v roce 1947 byla na zadní stranu kapličky sv. Eustacha na Křivoklátě umístěna kovová deska s nápisem: "ZASTAV SE MYSLIVČE, A VZPOMEŇ DRUHŮ PADLÝCH ZA SVOBODU A VLAST".

V letošním roce, kdy si připomínáme 320 let od založení kapličky, kterou  nechal v r. 1697 postavit vrchní lovčí Jan Kryštof Rayman jako poděkování za své propuštění z vězení, kde byl žalářován za pomoc při útěku fořtknechta křivoklátského velkostatku Jana Sixty, který 18. května 1687 zastřelil pytláka, za což byl krajským úřadem uvězněn.

Tehdejší "landjäger" Jan Kryštof Rayman dopomohl Sixtovi k útěku, za což byl císařským krajským úřadem sám uvězněn a obžalován. Propuštěn byl teprve po dvou letech, když již "od blech a ginssych podobnych nerzestej byl przemoziony", a to až na základě žádosti, adresované císaři Leopoldovi. Jako poděkování za vysvobození z nezaviněné vyšetřovací vazby nechal postavit nad Křivoklátem barokní kapličku, která byla 1. srpna 1697 zasvěcena sv. Eustachu, patronu myslivců.

Krásné jsou pomníky z kovu, ještě krásnější jsou pak z mramoru. Ovšem vůbec nejkrásnější jsou však ty, které si lidé budují svými činy v srdcích svých potomků a následovníků.

Památka všech myslivců padlých za vlast a za svobodu musí být věčně připomínána, neboť i jejich oběť pro národ musí být na věčné časy výstrahou před nebezpečím, jež pro svobodu znamená nejednotnost...

Památka všech našich mysliveckých druhů, které si vyžádal tvrdý boj o národní budoucnost je tak uctívána v místech pro naši českou myslivsot nejvýznamnějších, na místech, která leží takřka v srdci Čech a kde se často tvořila historie našeho národa. Vzpomínáme na ně a budeme i v budoucnu vzpomínat v nejnádhernějším chrámu světa - v chrámu tisíce let starém - ve věčně živém českém lese.

Velice aktuální je i dnes výzva tehdejších aktivních činovníků a velikých českých myslivců:

"Poutníče, který kdykoli vstoupíš na tato místa, vzpomeň s úctou památky mrtvých myslivců, jejiž oběť v době největšího temna, které kdy v našich zemích panovalo, přispěla k vykoupení svobody Tvé i Tvého národa!"